TestyZajímavosti

TEST: Kia Optima Sportwagon Hybrid – korejská limuzína s batohem plným elektřiny

Ještě před pár lety byly hybridy a elektromobily považovány pouze za „modní“ výstřelek ekologických aktivistů a holywoodských celebrit, které se vlastnictvím Toyoty Prius snažily ukázat své ekologické smýšlení a starost o planetu Zemi. Dnes je ale situace docela odlišná. Hybridy již bereme jako zcela běžná auta, kterých každým dnem na silnicích přibývá. I pro zvyšující se oblibu těchto vozů nabízí téměř každá automobilka alespoň jeden model v hybridní variantě. Jednou ze značek, která hybridy a elektromobily podporuje ve velkém je jihokorejská Kia. Ta svým zákazníkům nabízí dva čisté elektromobily, Soul EV a nově Niro EV, a dva hybridy, Niro PHEV a Optimu PHEV. A právě druhý zmíněný hybrid nedávno prošel naším redakčním testem. Jak si Kia Optima Sportwagon PHEV v našem testu vedla, co se nám na ní líbilo a co naopak ne, se dozvíte v následujících řádcích.

Praktickou eleganci Korejci umí

Současná generace Kii Optimy byla představena světu v roce 2016 a do nedávna (do odhalení modelu Stinger) šlo o vlajkovou loď korejské automobilky. Diskuse o designu bývá vždy zdrojem svárů. Každý z nás má jiný názor a každému se líbí něco jiného. Nikdo mi ale jistě nebude mít za zlé, když popíšu design Kii Optimy Sportwagon, jako nadmíru povedený. Ostatně verze sedan získala v roce 2016 hlavní  cenu v designové soutěži Red Dot Award. V porovnání se zmíněným sedanem Optima „v kombíku“ nepůsobí tak elegantně, na druhou stranu, prakticky založeným jedincům se určitě bude zamlouvat více. Úsměvně působí ovšem název této varianty. Kia namísto slůvka combi používá označení Sportwagon. Člověk by tedy při pohledu na vůz očekával nějaké ty sportovní rysy. Ty však na Optimě bez vizuálního packetu GT line (není k dispozici pro verze PHEV) člověk hledá jen marně. Hybridní variantu, kterou jsme testovali pozná i laik už při zběžném pohledu. Maska chladiče, která vyznává designový jazyk „tygřího nosu“ jako ostatní vozy značky Kia, je kompletně oplastována. To má snížit aerodynamický odpor vozu při jízdě na elektřinu. V momentě, kdy se spustí spalovací motor, se plastové klapky odklopí, aby byl zajištěn dostatek vzduchu pro funkci motoru. Celý bok vozu je navíc stejně jako zmíněná maska chladiče decentně „podtržena“ světle modrou tenkou linií, která je u hybridů poměrně častá. Na autě nechybí ani několik výrazných „odznáčku“ s nápisem „ECO PLUG-IN“, aby nemohl mít nikdo pochybnosti o tom, s čím má tu čest.

V INTERIÉRU

V interiéru navazuje Optima na ostatní modely automobilky Kia. Rozložením ovládacích prvků, kvalitou použitých materiálů ani zpracováním si Kia v ničem nezadá s Evropskou konkurencí. Všechny plasty, které jsou v dosahu řidiče i ostatních členů posádky, jsou příjemně změkčeny. Palubní deska vyznává filozofii horizontálních linií. Ty opticky rozšiřují celou kabinu a zvýrazňují centrální dotykovou obrazovku a další moderní ovládací prvky.

Zmíněné horizontální linie ještě umocňují pocit prostornosti a vzdušnosti, který kabina Optimy nabízí. To platí o první a především o druhé řadě sedadel. Zde se cestujícím dostává opravdu nadprůměrná porce prostoru. Sedadla jsou navíc velice pohodlná a samozřejmě vyhřívaná. Sedadla řidiče a spolujezdce jsou dokonce i klimatizována, takže můžete dát sbohem zpoceným zádům při cestách v parných letních dnech. Sedadla nabízejí částečné boční vedení. Jejich primárním účelem je ale poskytovat pohodlí při delších cestách, takže v ostře projetých zatáčkách velkou oporu nečekejte.

Jedinou chybu, kterou jsem v rámci testování Optimy nalezl je chování multimediálního systému. Jeho chování a pohyb v něm někdy není zcela intuitivní. Navigace byla navíc mnohdy výrazně zmatená a nejednou jsem raději sáhl po navigaci v mobilním telefonu, abych se na kýžené místo dokázal dostat včas.

Kufr nabitý šťávou

Než se dostaneme k otázce jízdy, měli bychom se nejprve blíže podívat na technické parametry hybridní Optimy. O pohon vozu se stará dvoulitrový benzínový čtyřválec s výkonem 115 kW a elektromotor o výkonu 50 kW, který čerpá energii z baterií o kapacitě 12,3 kWh, které jsou umístěny v podlaze zavazadlového prostoru. V autě tak již není místo pro rezervní kolo. Podlaha kufru navíc kvůli přítomnosti baterií není rovná, ale mírně vystouplá. O přenos síly obou motorů na kola se stará šestistupňová automatická převodovka DCT.

POTICHU A ELEKTRICKY

Tím, co mě samozřejmě zajímalo nejvíce byl elektrický režim jízdy. Kia v oficiálních dokumentech uvádí, že Optima dokáže čistě na elektřinu ujet až 62 km. Dosáhnout tohoto čísla se mi při pohybu po  pražských ulicích ani zakroucených středočeských okreskách nepodařilo. Ujetých 50 km čistě na elektřinu mi ale přišlo jako skvělý výsledek. S trochou snahy by se snad dalo ujet na elektřinu i více. Baterie se ale nikdy nedá vybít úplně a v momentě, kdy vám zbývá zhruba čtvrtina energie vůz přejde do hybridního režimu a nastartuje se benzínový dvoulitr. I ten pracuje neobyčejně tiše a při jízdě v hybridním režimu posádka není absolutně rušena žádným hlukem a to ani při dálničních rychlostech.

VYROVNÁ SE HYBRID DIESELU?

Abych se přiznal, s Kiou Optimou nepřicházím do kontaktu poprvé. V rámci redakčních testů se mi „pod ruce“ dostává již po čtvrté. Dříve jsem Optimu testoval ve verzi sedan i sportwagon, automatickou i manuální převodovkou s dieselovým motorem o objemu 1,7 litru. Již tehdy jsem poznal, že Optima v základním provedení rozhodně není žádným trhačem asfaltu a pilou na okresky. Dieselová Optima na mě působila jako skvělý, pohodlný dopravník pro dálniční přesuny. K mému velkému překvapení mohu to samé bez problému prohlásit i o hybridní variantě. Ačkoli jsou hybridy kombinující benzínový a elektrický motor brány spíše jako příměstské a městské vozy, na dálnici jsem se s Optimou PHEV rozhodně necítil jako nějaká brzda provozu, možná i naopak.

NEZÁVODÍME, VYCHUTNÁVÁME SI

Na dálnici i ve městě tedy hybridní Optima v ničem nezaostává. Jak je to ale na okreskách? Pokud zvolíte klidné tempo, Optima pluje na svém dobře vyladěném podvozku, který poskytuje dostatečné pohodlí a v zatáčkách dokáže auto podržet. Pokud se ale v řidiči probudí agresivní choutky rozhodne se hybridní pohonnou soustavu provětrat, okamžitě se ukáže fakt, který jsme již zmínili a to sice, že Optima rozhodně není žádný závodník už vůbec ne ve verzi Sportwagon PHEV. Přeci jen se zde projevuje těch 1800 kg, které auto váží. Velká část hmotnosti je přitom koncentrovaná v zadní části vozu, kde jsou uložené baterie. Ty o sobě dávají vědět především v zatáčkách, kde má vůz na hraně zprvu nedotáčivě a následně vlivem těžší zádi lehce přetáčivé tendence.

RESUMÉ

A jaký je verdikt? Jednoznačně pozitivní. Optima mě opět příjemně překvapila. V elektrickém jízdním režimu působila jako příjemný městský společník a na dálnici se po sepnutí benzínového motoru stala pohodlným cestovním vozem. Spotřeba se při jízdě s nabitými bateriemi pohybovala kolem hranice 4 litrů a nutno říct, že jsme ji nijak nešetřili. Pokud v bateriích došla „šťáva“ a my jsme byli odkázáni jen na spalovací motor, pohybovala se spotřeba kolem sedmi litrů na 100 km. I to je na téměř dvou tunové auto skvělá hodnota. Jedinou výtku, kterou k Optimě Sportwagon mám a o které jsme celý týden přemýšlel je její cena. Dát 1 200 000 Kč za podobný vůz je dost a nejsem si úplně jistý, na jaké zákazníky Kia cílí. Za podobnou cenu si člověk může koupit plnohodnotný elektromobil. I když, pokud hledáte elektromobil pro jízdu po městě a zároveň plnohodnotné a prostorné auto na delší cestování, je vlastně Optima Sportwagon PHEV skvělou volbou.