TestyZajímavosti

TEST: MINI Cooper F56 – Hatchback trochu jinak

Při pohledu na dnešní trh hatchbacků si člověk uvědomí, že je opravdu z čeho vybírat. Na jednom konci máme levnou Dacii Sandero, která skvěle splní svou funkci automobilu a na tom druhém najdeme například Mercedes-Benz Třídy A nebo BMW Řady 1, kde dostanete k vozu i jistou záruku kvality a prestiže značky. Ale svým způsobem je to stále jen dopravní prostředek, který bere svou funkci vážně. Naštěstí je v tomto moři stále pár značek, které se nebojí jít proti proudu a dělat věci jinak, jako například MINI.

Měl jsem možnost na pár dní žít a seznámit se s MINI Cooperem v klasické podobě 3-dveřového hatchbacku a hned ze začátku mi bylo jasné, že se na něj budu muset podívat z jiného úhlu pohledu než například na koncernový Volkswagen Golf. Že nejde o pouhou věc, která má plnit svou funkci a to dostat vás z bodů A do bodu B a přitom zvládnout cokoliv, co po něm budete žádat. Nejedná se o nějaký kompromis, kdy se vzdáme praktičnosti kvůli designu, protože MINI nestaví auta, aby konkurovalo na trhu běžným vozům, ale právě jde proti proudu jako například Fiat 500 nebo Opel Adam, takže najdeme spíše charakter a jisté kouzlo než nějakou smysluplnost.

Puristé se budou dohadovat, že o MINI se nedá říct, že by bylo mini a souhlasím, že se od původní koncepce ze 60. let, kdy mělo přepravit 4 dospělé osoby a mít co nejnižší cenovku, celkem výrazně odklonilo. Hlavním důvodem je fakt, že dnešní bezpečnostní normy vlastně ani nedovolí takové auto vyrobit a také dnes už není myšlenkou této značky mobilizovat masy, ale že chtějí do dnešního světa jisté jednotvárnosti dodat trochu té originality a barvy.

Jízdní dynamika? Motokára pro každodenní život

Žádné verzi tohoto vozu ale nemůžeme popřít, že se opravdu skvěle řídí. Možná oproti původnímu provedení výrazně narostlo na rozměrech i váze, ale stále se jedná o malé a lehké vozidlo. S rozměry 1501 mm na šířku a 3821 mm na délku se stále bavíme o autě, které lehce ve městě zaparkujete. Na obratnosti mu přídává i fakt, že jsou kola vlastně v rohu karoserie a nenajdeme zde skoro žádné převisy a také jeho lehkých 1150 kg váhy (ve verzi Cooper). Podvozek je úžasně naladěný, ale spíše na sportovní jízdu, protože i když si nepřiplatíte za sportovní podvozek, je auto opravdu tuhé a to i na základních 15 palcových kolech. Mnou testované auto bylo osazeno přeplňovaným tří válcem 1.5 litru s výkonem 100 kw (136 koní) ve spojení s 6-ti stupňovou automatickou převodovkou. Motor na tak mále auto stačí, až mě i svým výkonem a projevem opravdu překvapil. Ale převodovka celkový dojem kazila. Řadila rychle a člověk vlastně její práci ani necítil, problém byl spíše v jejím nastavení. Motor se neustále až zbytečně podtáčel a kvůli tomu šli cítit od něj vibrace. Vyřešilo to přepnutí převodovky do sportovního režimu, kdy motor držel ideální otáčky, ale s tím šla i spotřeba nahoru v průměru o 1 l/100 km. Letošní facelift obsahuje i novou dvouspojkovou převodovku, která má 7 stupňů, takže třeba se dočkáme zlepšení. V běžném nastavení jsem najel necelých 700 kilomterů, kde se kombinoval provoz velkoměsta, dálnice při 130 km/h a bězná okreska a průměrná spotřeba se držela hodnoty 7.9 l/100 km, což se dalece vzdaluje udávané papírové hodnotě 5 l/100 km. Samozřejmě to závisí na stylu jízdy, ale i tak bych nad papírovou hodnotou ani nedoufal.

Interiér vozidla? Velké plus

Vnitřní prostor vozidla si zaslouží velké plus. Všude jsou použity kvalitní a příjemné materiály. Ovládaní klimatizace nebo multimediálního systému či přepínače ve stylu stíhačky, vše působí solidně, nic nevydává nějaké nepříjemné zvuky. Tady opravdu člověk pochopí, že platí za kvalitně odvedenou práci. Co se týče místa pro pasažéry, na kratší cestu nebyl problém se 4 lidmi nad 180 cm. Ale na delší cesty by to hlavně pro řidiče nebylo moc pohodlné, proto bych zadní sedadla bral spíše nouzově. Ideální je to jako druhé auto do rodiny nebo pro jedince či mladý pár, ale jako hlavní rodinné auto, aspoň tedy v tří dvéřové verzi, to opravdu sloužit nemůže. Zavazadlový prostor s 211 litry není nějak extra velký, ale svými rozměry ani neurazí. Je hluboký a pokud zvolíte dvojité dno, je pak i dobře rozdělený, ale na rozměrné předměty to opravdu není, spíše nákup nebo 1 cestovní kufr a nějaké menší zavazadlo.

Celkově bych auto hodnotil velmi kladně. I když cena základního modelu s manuální převodovkou je 570 tisíc a je za co si připlácet, člověk dostane za své peníze kvalitní auto. MINI má svůj jedinečný charakter, který nikde jinde nenajdete a existuje mnoho různých verzí a možností konfigurace. Individualizace značky nezná hranice, takže se člověk může opravdu vyřádit a odlišit se v dnešním jednotvárném světě.

Autor: Jakub Koutný